Spolek KAMENICKO

Kamenické aleje

 
Ilustrativní obrázek ke článku Kamenické aleje

„… Jednou z ukázek byly prastaré aleje v okolí Kamenice a Štiřína. Tam vám stojí dodnes lípy, že je tři chlapi neobejmou! Obvykle a tradičně se připisují ringhofferovským úpravám, místnímu pojetí tzv. komponované krajiny. Na tom si Ringhofferové, zahnízdění mj. i na Kamenicku od dvacátých let 19. století, dali záležet. Začali v Kamenici mlýnem a hamrem, který v té době zakoupili a přestavěli na malou továrničku, Tak, jak se jim dařilo, tak přikupovali. Zámek v Kamenici, v Olešovicích, ve Štiříně a Lojovicích. Zámky přestavěli a sídla pospojovali vylepšenými cestami – a alejemi.
Aleje jsou ve zdejším kraji zaznamenány i na historických mapách z let 1836 až 1852; začínaly už za Prahou podél staré „císařské“ silnice do Českých Budějovic; byly mezi Jesenicí a Horními Jirčany a pak, za lesem Bukovnicí, kolem Hlubočinky až k Mandavě (tehdy Mandolce). Zaznamenány jsou ale i u vedlejších silnic, mezi Křížkovým Kostelcem a Stiřímí (dnes Štiřínem), i z Kamenice přes Novou Hospodu ke Štiřínu. Z této větve alejí, vysazených v první polovině 19. století, možná i ještě koncem století osmnáctého, stojí dnes torza uvnitř obce Kamenice. Možná že ty byly inspirací pro Ringhoffery, aby po roce 1870 doplnili staré a vysadili nové kosterní aleje: z Kamenice přes Struhařov do Štiřína a dál k Všedobrovicům. Ze staré aleje mezi Křížkovým Kostelcem a Štiřínem stála do roku 2011 ještě mohutná, opravdu rozsochatá lípa kousek od hráze rybníka. V posledních letech začala prosychat, a když se na ní podepsaly i vichřice (ta poslední z 25.6.2008), rozhodl obecní úřad v Kamenici, že ji odstraní. Tak rychle, že jsem ani letokruhy na pařezu nestačil spočítat.
I mladší ringhofferovská alej z roku 1870 doznala úhony a byla, bohužel dost necitlivě, doplněna mladými lipkami, jejichž osud v sousedství korun starých lip je nejistý a růst jejich korun bude deformovaný.
Kamenické Ringhofferovy lipové aleje mají ovšem jednu „sestru“: Když František Ringhoffer III. (zemřel 1909) dal v devadesátých letech 19. století vybudovat architektem Jiřím Stibralem rodinnou hrobku (na výzdobě se podílel i J.V.Myslbek), dal také vytvořit přímou spojnici mezi sídelním zámkem v Kamenici a hrobkou; podél této nové cesty vysadil lipovou alej, dnes v optimálním věku.
Je význačným krajinným prvkem – ostatně jako všechny aleje v kterémkoliv regionu.“

Úryvek z knihy: Marie Hrušková, Marie Holečková, Václav Větvička a kol., ALEJE Krása ohroženého světa, Mladá fronta, 2012, str. 118, 119


Přiložené soubory

JPG. IMG_2826
JPG Dokument
 

Obsah: Copyright 2016 - 2021 © Spolek KAMENICKO | Webdesign: Ondřej Doktor